Světový den vegetariánství

V angličtině se slovo vegetarian používá od roku 1839 a významem odpovídá tomu, co se dříve označovalo jako „rostlinná strava“.

K vegetariánství se lidé hlásí z různých důvodů. Mnoho lidí nejí maso z etických důvodů, z úcty ke zvířatům, aby vyloučili jejich bolest a stres. Tyto etické motivace uzákoňují různá náboženská vyznání, stejně jako jsou stanoveny různými obránci práv zvířat. Další motivace pro vegetariánství souvisí se zdravím a s ekologickými, kulturními, estetickými, ekonomickými, zdravotními nebo osobními preferencemi. Existují rozdílné druhy vegeteriánské stravy jako ovo-vegetariánská strava (zahrnuje vejce, ale ne mléčné výrobky), lakto-vegetariánská strava (zahrnuje mléčné výrobky, ale ne vejce), a ovo-lakto vegetariánská strava (zahrnuje jak vejce, tak i mléčné výrobky). Veganská strava vylučuje všechny produkty živočišného původu včetně vajec, mléčných výrobků a medu. Někteří vegani se také vyhýbají dalším živočišným produktům jako jsou včelí vosk, oděvy z kůže nebo hedvábí nebo krém na boty z husího tuku.

V současné době je vegetariánství velmi populární a spousta lidí se k němu díky výše zmíněným důvodům přidává. Vegetariánství je také podmíněno notnou dávkou trpělivosti, je třeba totiž zkoumat a číst složení výrobků – spousta těch zpracovaných obsahuje stopy nepovolených látek

Polovegetariánská (semivegetariánská, částečně bezmasá) strava se skládá převážně z vegetariánských jídel, ale může zahrnovat i občasnou konzumaci ryb, drůbeže nebo někdy i jiných druhů masa. Ti, jejichž strava obsahuje ryby nebo drůbež, někdy definují pojem maso pouze jako maso savců a mohou se identifikovat s vegetariánstvím. Pescetariánská strava je popisována jako „ryby ano, ale ne žádné jiné maso“.

Existují různé typy vegetariánství, které můžou obsahovat různé výjimky, zde jsou ty nejčastější:

Buddhistické vegetariánství - Různé buddhistické tradice mají odlišné učení o stravě, které se ve srovnání s ostatními také mohou lišit nařízeními pro mnichy a jeptišky. Mnoho lidí interpretuje přikázání „nezabiješ“ tím, že požadují abstinenci od masa, ale ne všichni. Na Tchaj-wanu vegetariánství vylučuje nejen všechny produkty živočišného původu, ale také zeleninu z rodu česnek (zelenina, která má charakteristickou vůni cibule a česneku): cibuli, česnek, jarní cibulku, pórek, pažitku nebo šalotku.

Frutariánství - povoluje pouze ovoce, ořechy, semena a jiné části rostlin, které mohou být získány bez poškození rostliny.

Džinistické vegetariánství -  zahrnuje mléčné výrobky, ale vylučuje vejce a med, stejně jako kořenovou zeleninu.

Makrobiotická dieta -  skládá se převážně z celozrnných obilovin a bobovitých rostlin (luštěnin).

Laktovegetariánství  - dovoluje mléčné výrobky, ale ne vejce.

Ovovegetariánství - dovoluje vejce, ale ne mléčné výrobky.

Laktoovovegetariánství (nebo lakto-ovo vegetariánství) -  dovoluje zvířecí výrobky jako jsou vejce, mléko a med.

Vitariánství (syrové veganství) - zahrnuje pouze čerstvé a nevařené ovoce, ořechy, semena a zeleninu. Zelenina může být ohřívána pouze na určitou teplotu, například za použití sušičky na ovoce.

Vegetariánství je rozhodně životní styl, který je čím dál oblíbenější a podle něj se zařizuje i spousta restaurací snaží se vegetariánům dopřát to, na co jsou zvyklý z domova. K vegetariánství se hlásí i spousta známých osobností, které se snaží ukázat, že to jde i bez masa a je to rozhodně jednodušší, než to bývalo v minulosti. Spousta obchodních řetězců zařazuje vegetariánské pokrmy a různé náhražky masa a jiných živočišných produktů.

Fotogalerie